Televizní a okruhový komentátor, fotograf, píšící. Od roku 2011 na volné novinářské noze, v letech 1992 až 2007 v médiích jako zaměstnanec (Ostravský Večerník, MF DNES, Deník Sport). V letech 2007-09 působil jako PR v týmu Charouz Racing System pro 24H Le Mans, Le Mans Series, A1 Grand Prix a další šampionáty.
U TV mikrofonu poznal prostředí vysílacích studiích České televize, Digi Sport, Galaxie Sport či Nova Sport při závodech jako INDY 500, 24H Spa Francorchamps nebo Guia Race Macau, ale tím nejhlavnějším je pro něj bitva zvaná 24H Le Mans, kterou s kolegy komentuje v Eurosportu. Letos to bude po sedmnácté. Od roku 2013 je hlasem Masarykova okruhu v Brně a hostuje také v amplionech Steel Ringu Třinec. Ve filmu Le Mans ´66 má dabingovou roli okruhového hlasatele epického souboje značek Ford a Ferrari.
Vedle závodnického prostředí je naplno také ve světě uměleckém. Je fotografem Domu umění Ostrava, Národního divadla moravskoslezského, Janáčkovy filharmonie Ostrava a od léta 2021 má stálé angažmá v časopise Reflex.
Dokončuje svou čtvrtou autorskou knihu s názvem 1983 Vojtěch-Enge (Slovart). Předchozími tituly jsou debut Když fotoreportér musí (2014), dakarský dokument Mezi oceány (2015) a výpravná publikace RACING’N’ROLL (Slovart 2016). Facebook Martina Straky / Instagram Martina Straky
PŘÍBĚH K FOTOGRAFIÍM MARTINA STRAKY:
Nebudu psát o tom, že není snadné vybrat čtyři fotografie. To je přeci samozřejmost a hlavní je, že i to je pro mne v mých tvůrčích světech vzrušující zábavou. Fotím Ostravu také takzvaně jako takovou, ale pro tuto výstavu jsem vybral snímky z uměleckého prostředí. Město, které dřív hořelo a páchlo, dnes voní. Nejen svou zelení, ale také líčidly z divadelních a filharmonických šaten. A to není málo. Jsem bez míry rád, že jsem součástí těchto vůní.
Ostravská Edith
Hana Fialová je jedním z fenoménů Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V čemkoli, co dělá. Ovšem její hlavní postava v představení Edith a Marlene, to je úkaz. Vědí to nejen diváci, kteří roky dlouhé plní hlediště. Poznali to i odborníci, kteří umělkyni za roli jedinečné rozervané Francouzky ocenili Thálií.
Ostravská Marylin
Šel jsem čůrat a najednou jsem uviděl tohle. Marylin Monroe od Andyho Warhola a kus Ostravy s ní. Jeden jediný záběr. Pak jsem byl v Gongu, v srdci Dolní oblasti Vítkovice, mnohokrát, ale tento úhel pohledu už nenašel. Jakkoli jsem to zkoušel.
Ostravská kora
Miluju chodbu Domu kultury Ostrava. Jen proto, že v ní chodí tam a zpět umělečtí lidé z Janáčkovy filharmonie Ostravy. Když jdou hrát, o přestávkách, na záchod, po koncertech. Nikdy neříkám fotografovaným, aby něco udělali, aby počkali, aby to předvedli znova. Okamžik, to je podstatnost. Flétnistka Petra Olajcová a klarinetista Daniel Svoboda.
Ostravský Jesus
Backstage, zákulisí. Jedno z mých oblíbených prostředí. Je fuk, jestli v záhybech 24H Le Mans, při hudebních festivalech nebo v divadlech. Představení Jesus Christ Superstar v ostravském podání je na roveň světovým scénám. Radost být s Železem&Sklem nejen před nablýskaným jevištěm, ale také bokem. Třeba u dveří Divadla Jiřího Myrona, které vedou TAM.
Martin Straka
Foto: Eliška Straková